Výroba piva
Výroba piva
Suroviny pro výrobu piva jsou obilniny, voda, chmel a koření(není nutné). Obilniny dodávají škrob(čili cukry), které se později přeměňují na alkohol a oxid uhličitý. Základní obilnina je ječmen, málokdy se používá i pšenice, kukuřice nebo rýže. Chmel je popínavá rostlina, která se používá ke konzervaci piva a k přidání hořčího tónu. Pro vaření piva se používají neoplodněné samičí šišky, které se lze přidávat v různých formách(chmelový extrakt či chmelové granule). Český chmel patří kvalitou k nejlepším na světě. Některé pivovary(zejména v Belgii) přidávají do piva koření, jako například koriandr či zázvor pro osobitou chuť piva.
Výroba piva začíná sladováním, jehož cílem je přeměnit ječmen na slad, který je obohacen o enzymy(jednoduché či složené bílkoviny, které urychlují chemické přeměny v živých buňkách, či soustavách buněk) a extrakt. Výroba sladu zahrnuje 3 hlavní technologické kroky: Máčení ječmene, které spočívá v řízeném zvýšením obsahu vody z cca. 15% na 48%, které trvá asi 3 dny, a jeho hlavním cílem je inicializace klíčení(Dobré je ječmen při máčení přivzdušňovat, aby se „nezadusil“.). Klíčení ječmene, při němž dochází k aktivaci(syntéze) širokého spektra enzymů(Provádí se na podnosech ve vrstvě asi 10 - 15 cm tlustých a během klíčení se několikrát převrací. Klíčení trvá tak dlouho, až střelka dosahuje 3/4 délky zrna.). Sušení sladu, kde dochází ke snížení obsahu vody pod 2%, za inaktivace enzymů a následně i zastavení všech vegetačních procesů, zejména pak klíčení(Teplota sušení se postupně zvyšuje z 35°C na 50°C, 60°C a nakonec 80°C.). Tmavý slad se máčí o něco déle (do 48% vlhkosti ) a nechá se klíčit, až střelka dosahuje téměř délky celého zrna. Potom se suší při vyšší teplotě a dosušuje při 105 °C. Existuje několik druhů sladu. Světlý český (plzeňský) slad, což je nejužívanější druh sladu (základní surovinou pro výrobu všech druhů piv) a základní surovinou je jarní sladovnický ječmen. Tmavý mnichovský (bavorský) slad užívaný při výrobě tmavých piv, jehož základní suroviou je též jarní sladovnický ječmen. Speciální slady k výrobě tmavých a speciálních piv( většinou se přidávají k běžným sladům) , popř. pro použití v jiných oborech kvasného a potravinářského průmyslu.(např. „Karapils“ pro nealkoholické pivo, karamelový slad, barevný slad,…)
Slad se přiveze do pivovaru kde se nechá zhruba 1 měsíc odležet a po měsíci se rozemele na tzv. sladovou tuč. Následuje vystírání, tedy proces míchání sladu s vodou, které probíhá ve vystírací kádi při teplotě 53°C. Následuje rmutování, které trvá asi 3 hodiny. Rmutování je proces, při kterém enzymatický komplex obsažený ve sladu štěpí složité polysacharidy na skvasitelné cukry. Rozhodující jsou v tomto procesu teploty 63°C a 72°C tedy optimální teploty pro působení enzymů. Při 30minutovém scezování se oddělí kapalný podíl - sladina od pevného podílu - sladového mláta. Povařením sladiny s chmelem v mladinové pánvi po dobu 120 minut přechází ušlechtilé hořké látky chmele do roztoku a výsledkem je horká mladina.
Komentáře
Přehled komentářů
prosíím,napiš mi maila,jaký sou hlavní reakce vzniku alkoholu...máme to na chemii...pls..napiš mi to na tuten mail: Al3na@seznam.cz plosíím,zatim ahoj
help!
(Alis, 8. 2. 2008 11:25)